Euro: Antisemitská laboratoř

V Prostějově magistrát už přes rok brzdí rehabilitaci starého židovského hřbitova. Ve městě se mezitím začal vzmáhat antisemitismus jako ze starých dob

Když se projdete ulicemi Prostějova, žádnou změnu nezaznamenáte. Vypadá to tu zhruba stejně jako před rokem, před pěti nebo deseti. Ve čtyřicetitisícovém moravském městě se přesto něco stalo: nikde jinde se za celé čtvrtstoletí existence České republiky neobjevilo ve veřejném prostoru tolik – ať už skrytých, či otevřených – antisemitských výpadů.
Tušíte, co je to „rošťák“? Přece „Žid, co propadl roštem“. A kdybyste to nevěděli, tak „židozednářské klany ovládají dění ve světě!!! Lidé, bděte!!!“ To jsou dva otevřeně protižidovské komentáře v diskusích na webu Prostějovského večerníku.

Více na Euro.cz

Příspěvek byl publikován v rubrice Aktuality. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 reakce na Euro: Antisemitská laboratoř

  1. Tomáš Moučka napsal:

    Jak napsat článek z kategorie sci-fi ? To se vezme trocha pravdy, trocha polopravd, trocha lží, přidá se anonymní dopis od udavače, několik antisemitských reakcí od pomatenců z facebooku, účelově upravené podání celého příběhu od americké nadace obnovy hřbitova, celé se to zamíchá a vysype na papír. Tímto způsobem autor článku vytváří obraz, díky kterému chce část „spravedlivě rozhořčených“ čtenářů zlynčovat petiční výbor, část pochybuje o zdravém rozumu obyvatel Prostějova a jen malá část se obtěžuje najít si alespoň minimální informace o tom, jak celá tato záležitost vznikla. Proboha nikdo ať nehledá za postojem občanů a vedení radnice nějaké rasistické, diskriminační či jiné podobné důvody, ale úplně obyčejné a lidské rozhodnutí. Odsoudit rozhodnutí radnice, tedy vůli občanů Prostějova někým kdo nezná důkladně důvody, historii místa a samotné místo o které jde, lze tak velmi lehce! V parku je od roku 2001 památnik, který nechalo vybudovat město a slavnostně ho odhaloval vrchní kantor Židovské obce Brno ARNOŠT NEUFELD jako důstojnou připomínku na židovskou komunitu v Prostějově. (v roce 1930 byla 4% z celkového počtu obyvatel). Proč někde na bývalých židovských hřbitovech ( i s ostatky) stačí k uctění piety památník, pomník či informační cedule(OSTRAVA , OLOMOUC , NÁCHOD …. a zrovna v Prostějově požaduje americká židovská nadace pietně oplotit a hlavně zneprůchodnit plochu 7 000 metrů čtverečních ?? Nadace má své požadavky a důvody, ale i prostějované mají své. Nehledejme v tom nic jiného, než to, že občané chtějí , aby místo zůstalo i nadále pietní jako doposud – pomník jako připomínka a uctění památky – ale aby taky sloužilo k normálnímu běžnému životu jako dosud. K průchodu žáků do školy a odpočinku starších lidí i oni mají k místu vztah !!

  2. Eli napsal:

    V kritice článku je třeba označit, co je lež. V opačném případě jde jen o mlácení prázdné slámy a nelibost komentátora, že si někdo dovolí upozornit na věci, které v dneší české společnosti nemají, co dělat. Zavírání očí před jednoznačnými projevy antisemitismu nikomu ani v Prostějově k lepší pověsti nepomůže. Pravdou je, že problém starého prostějovského hřbitova není v ČR jediný. Židovské hřbitovy byly ničena za nacismu i komunismu. Na druhou strana se v ČR po roce 1989 pietně obnovilo asi deset hřbitovů (např. Svitavy) a další budou následovat i po Prostějovu. Jde o místa s lidskými ostatky, tak nechápu, komu vadí, že židovská komunita chce dodržovat svou náboženskou tradici. Z toho, co bylo zvěřejněno je jasné, že i návrh nadace počítá s odpočinkovým místěm pro starší obyvatele a přístupem ke škole pro děti. V tom problém není. Problém je pouze v tom, že někteří lidé v Prostějově dnes ne považují starý židovský hřbitov s lidskými ostatly za kulturní památku, jak byla loni vyhlášena, ale za to nejlepší parkoviště a místo pro piknik.

    • Ivan Čech napsal:

      Souhlasím s tímto názorem, myslím, že nikdo nechce hřbitov obnovovat, ale jen pietně připomenout. Nikdo neřekl, že se ke škole lidé nedostanou; stejně tak by měly být lavičky pro posezení, a i podle původních plánů, které jsou dochovány, byly na hřbitov dva vchody, musí být tedy průchozí !
      Ale ukřivděná zvolání o parku zde nemají místo, spousta těch stromů byla vysazena, dokud byl hřbitov hřbitovem…

  3. Tomáš Moučka napsal:

    Z obou reakcí je jasné, že historii i argumentace čerpají autoři pouze z poplatného tisku a zavádějících vyjádření pana Jelínka. Kdo byl na veřejné diskusi 16.2. v Prostějově slyšel z úst pana Jelínka jasně, že hodlá celý prostor oplotit s přístupem pouze jedinou brankou !! Dále doporučuji prostudování historii zániku druhého židovského hřbitova ( historička Dr. Dokoupilová , architekt Jaroslav Klenovský ) a pochopíte , že pravda je tak trochu jinde. Třeba argumentace , že “ pod zemí zde dodnes leží ostatky 1924 židovských občanů Prostějova “ neobstojí proti doloženým výkopovým pracím při budování inženýrských sítí pod pozemkem (cca 40% plochy) a stavbě základů školy. Pan architekt Klenovský jasně uvádí ve své knize „Židovské město v Prostějově“ , že tehdy vykopané ostatky byly přeneseny na nový židovský hřbitov na Brněnské ulici. Tam také naleznete některé z náhrobků z druhého hřbitova, které zodpovědní občané přemístili po roce 1908, kdy bylo zakázáno na starém hřbitově pohřbívat. A mnoho dalších nepravd je možno vyvrátit studiem, ovšem to chce trošku hledat (archiv) a ne být konzumentem poplatných médií.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

two + 11 =